Tokio Hotel

Vítejte na stránkách Tokio Hotel.

To bych neudělal

To bych neudělal 9

„Pane Kaulitzi už musíte jít. Váš bratr potřebuje být v klidu.“ Bill se zvedl ze židle, sklonil se nad Tomem a políbil ho na čelo. Tom se pousmál a pak otočil hlavu na druhou stranu, aby Billa neviděl odcházet. Bill pomalu vyšel z místnosti a následoval lékaře, který zamířil do svojí kanceláře. „Posaďte se“ ukázal na křeslo a sám se posadil naproti. „On se bojí“ řekl Bill a naprázdno polykal. Bolelo ho vidět Toma takhle. „To je pochopitelné. Působí mu to spíš psychickou újmu než fyzickou.“ Bill poslouchal. Proč mu říká něco, co už dávno sám ví. Ale copak nechápe, že Bill zkrátka nemůže sedět vedle něj a koukat se jak se Tom trápí. Jak v každé větě kterou mu říká je náznak strachu z toho že to může být věta poslední. „Váš bratr potřebuje čas. Vy mu můžete pomoct. Buďte silnější než on. Já chápu, že to je pro vás těžké a nechcete slyšet to co on cítí, ale tak to nějaký čas bude. S tím já nic nenadělám.“ Bill to chápal. „Já vím. Ale nevím jestli to zvládnu. Z nás dvou byl vždycky on ten silnější. Ten co se nikdy nebál.“ Vysvětloval Bill a díval se při tom do země „vždyť bude v pořádku ne?“ zvedl oči k doktorovi. „Po fyzické stránce bude naprosto v pořádku. Měl štěstí. Ale co se týká té psychické, tak to bude chtít čas. Pochopte, on zažil něco, co si většina z nás neumí ani představit. Je jasné, že to zanechá následky. Ten strach co musel cítit po celou tu dobu, kdy jsme ho sem vezli, se pochopitelně dostavuje i teď. Chce to čas a vy mu s tím můžete pomoct“ Bill přikývl. „Já vím, máte pravdu, jen si sebou nejsem jistý. Mám strach z jeho strachu.“ „To chápu, ale vy jste pro něj důležitý. Dá na vás. Když budete silný vy, to všechno překonat, pak i on“ pousmál se na něj povzbudivě lékař a zvedl se z křesla. Bylo to vůbec poprvé co na Billa koukl jinak než podrážděně. Bill se také zvedl a odcházel za svým policejním doprovodem. Nemohl myslet na nic jiného než na Toma. Věděl, že by ho měla doktorova slova těšit, ale nějak to nešlo. S tímhle bude Tom bojovat ještě dlouho.

„Můžeme jet?“ vytrhl ho ze zamyšlení poručík Ernshow. Bill jen přikývl ale nemluvil. Celou cestu nemluvil. Ke stanici přijeli nastejno s vozem vrchního vyšetřovatele. „á Bille, rád tě vidím“ usmál se na něj a ukázal mu že může vejít. „Rád bych řekl totéž, ale nemůžu“ kráčel za ním poslušně Bill a v jeho kanceláři se opět usadil do křesla před pracovním stolem. „To chápu.“ Posadil se naproti němu a prohlížel si ho. „Jak je na tom?“ zeptal se přátelsky. Bill pokrčil rameny „jak se to vezme. Jeho stav je dobrý, ale podepsalo se to na něm“ Detektiv König chápavě přikyvoval. „I to přejde Bille uvidíš“ Bill přikývl. „Zato vy máte nějakou dobrou náladu“ koukl na detektiva trochu nechápavě. „To ano. Protože už to je vyřešno“ vysvětlil Billovi a v zápětí se podíval přes prosklené dveře svojí pracovny ven. Bill se zvědavě otočil a viděl, jak několik policistů vede kamsi Sašu a Vendy. „To oni?“ podíval se na vrchního vyšetřovatele. „V podstatě.“ Přikývl a ukládal si do stolu několik papírů. „A co se teda stalo?“ naléhal Bill. Nějak se mu ze všeho oddychlo. Tom bude v pořádku, teda relativně, a už je jasné, že Bill mu nic neudělal. Detektiv König se pohodlně usadil do křesla a podíval se na Billa.

Saša se skláněla nad Tomem a znovu se ho snažila políbit. „Nech toho Sašo. Já to myslim vážně.“ „To já taky“ zamračila se ale přeci jen se zvedla. „Sašo nech toho, jdem domů“ naléhala Vendy a pozorovala při tom Billa který se zrovna zvedl ze země, ale nevnímal. „Sakra Sašo koukni na něj“ hodila hlavou směrem k Billovi. „Kolik si mu tam do toho dala?“ už se vůbec nesnažila o nějaké tajnosti Vendy. „Co?“ vyhrkl ze sebe Tom a prudce se zvedl ze země. „Vy jste mu něco dali?“ koukal po nich rozzuřeně. Vendy nervozně přešlápla. „Jo, tobě taky, ale míň. Saša tě chce dostat za každou cenu“ koukala do země Vendy a při slovech o Saše po ní střelila pohledem. Saša tam jen stála s rukama v kapsách a tvářila se zle. „Cože si udělala?“ zůstal na ni nevěřícně koukat Tom. Měl sto chutí jí zfackovat. „Jsi ubohá. Pro mě v životě existuje jen jedinej člověk a to je Bill“ kouknul na ni s odporem. Tohle rozhodně Saša slyšet nechtěla, vyndala ruce z kapes a v jedné držela nůž. Nebyl nijak zvlášť velký, ale malým by se taky nazvat nemohl. Saša ho nosívala na sebeobranu, ale teď ho ve vzteku hodila po Tomovi a trefila přesně. Tom nestačil zareagovat a pak už jen cítil jak mu čepel projela kůží a svalstvem. Svalil se k zemi. Saša se vyděsila. Tohle nechtěla, bylo to celé v afektu. Vendy jen zakřičela a zůstala nepřítomně stát. „Dělej pojď“ zavolala na ni Saša a okamžitě se rozběhla pryč. Cestou vytrhla svůj nůž z Tomovi hrudi a porazila Billa, který spadl přímo na Toma. Možná to bylo štěstí protože tak svojí váhou, i když ne zrovna velkou, alespoň trochu zacpal čerstvou ránu. Vendy byla absolutně v šoku a tak se rozběhla za Sašou. Ale přesto si trochu uvědomovala co se právě stalo a tak cestou zazvonila na zvonek nejbližšího domu. V oknech se ihned rozsvítilo a na práh dveří vyšel starší muž. Chvilku zaostřoval zrak a pak se rozběhl k Tomovi, který ztěžka dýchal. Měl štěstí, že Saša netrefila srdce. To už by byl jakýkoliv boj marný. Kleknul k němu na zem a ruku mu ihned přitiskl na ránu. „Stůj!! Slyšíš, zastav se!“ volal na někoho, kdo právě utíkal ulicí dolů a zabočil do nějaké postranní uličky. Muž ihned vyndal z kapsy mobilní telefon a zavolal polici a sanitku. Za pár minut už byli všichni na místě a konali svou práci. Policisté narychlo fotili a lékaři pak Toma naložili do sanity a uháněli směr nemocnice.

Bill seděl, poslouchal a okusoval si nehty na palcích. Nikdy předtím si nehty neokusoval. Ale tohle byla situace, kdy ani nevěděl co dělá. „už se nedivím proč se Tom bojí“ řekl polohlasně spíš sám sobě. Detektiv König jen přikývl. „Ano, zažít něco takového, je vážně hrozné“ odsouhlasil inspektor a prohlížel si Billa. „Co bude s nimi?“ zvedl k němu konečně Bill zrak. Vrchní vyšetřovatel se zatvářil, jako by to bylo naprosto jasné „půjdou do vězení. Obě už jsou plnoleté“ „Vendy taky?“ zeptal se Bill. Detektiv přikývl „Ano ona taky. Bude mít polehčující okolnosti, protože ona vypovídala a vlastně díky ní Tom přežil, ale ano, ona půjde taky“ Bill přikývl. Vlastně mu to bylo jedno. Ani nevěděl proč se ptá. „Bille, ale teď musíme dořešit poslední vážnou věc“ Podíval se na něj trochu přísně König. „Jakou?“ nechápal Bill. „Váš twincestní poměr.“ Podíval se na něj vážně „je to protizákonné a ty jsi to všechno přiznal. Já to teď musím řešit“ pozoroval Billa pohledem, který nepřipouští námitky.

Žádné komentáře